Klokoč zpeřený (Staphylea pinnata)

Šlechtic mezi keři - štíhlý, vysoký a ušlechtilý. Nezvyklé plody ( oříšky) ve větru "klokotají" ve svých obalech - lampioncích. Plody jsou jedlé - dřeň připomíná barvou pistácie a vyráběly se z nich od dávných časů korálky. Miluje polostín až stín, takže se jedná o jeden z nejkrásnějších keřů do polostínu. 
Vyjímka = nemá rád řez, zejména u starších exemplářů nereaguje jako bežné keře vyhnáním množství nových výhonů, ale kdo by takto ušlechtilý keř chtěl střihat že :). 
Lze zapěstovat do stromové formy.

Velikost a stanoviště: 3-5 m, ideální keř do polostínu / stínu, na slunci poroste pomaleji. 

V Babičce Boženy Němcové je růženec z oříšků klokoče zmiňován celkem sedmkrát, protože babička ho měla stále u sebe:

Vedle babičky stála stará Fousková, také babička, ráda byla by koupila klokočový růženec, ale když jí řekl kupec, že stojí dvacet krejcarů dobrých peněz, smutně ho položila zase na krám pravíc, že je drahý. - „Drahý, ten drahý,“ rozhorlil se kupec; „to jste neměla, osobo, jaktěživa klokočový růženec v ruce. (dobře to dopadlo, babička vypomohla ) 

V létě vstávala babička ve čtyry, v zimě v pět hodin. První její bylo požehnat a políbit křížek, visící na klokočovém růženci, jejž ona vždy při sobě nosila, v noci pak pod hlavou měla.